Glucosalarm vyvinuli vědci Carlose Bernal a Nancy Guerra. Bernal vysvětlil motivaci k vytvoření zařízení: „Píchání do prstu několikrát denně může vést k necitlivosti či nadměrné citlivosti ruky nemocného cukrovkou.“ Přístroj by měl umožnit snížit intenzitu měření glukózy v krvi přes glukometr.
Glucosalarm se umístí do záchodové mísy. Pacient si ho aktivuje přes senzor pomocí Bluetooth ze smartphone vždy před použitím WC. Přístroj při močení zachytí pár kapek a uloží je na kolektor, kde se smísí s enzymy, které reagují s glukózou.
Tím se vytváří barevné sloučeniny. Čidlo naměří intenzitu barvy, vypočítá koncentraci glukózy a odešle výsledky do telefonu. Výsledek je za 15 až 40 sekund. Pokud je příliš vysoký, objeví se výstraha. V případě potřeby přístroj pošle výstrahu i rodině, lékaři a dokonce i na číslo tísňového volání s požadavkem o sanitku.
Glucosalarm je nyní ve třetí fázi prototypu a je testován u pacientů s diabetem. Podle Bernala mají o výrobu zájem dvě mezinárodní lékařské společnosti.
Více na webové stránce glucosalarm.com.
Zpracováno podle diabetes.co.uk
Meranie odpadu cukru v moči poznajú aj českí a slovenskí diabetici od dá sa povdať, prehystórie modernej liečby diabetu.
Najprv to bolo vyšetrovanie moču pomocou tzv. benediktiho činidla, ktorého výsledkom boli zmeny farby činidla ktoré si potom pacienti zaznamenávali do svojich dia denníkov. Diabetici s diabetom okolo 30 a viacej rokov si to ešte určite pamätajú.
Potom toboli už prúžky na ktoré sa kvapla kvapka moču, alebo sa ponorila meracia časť donádobky s močom, ktoré tiež menili farbu podľa koncentrácie odpacu cukru v moči. V našich končinách sú asi najznámejšími prúžkami na kontrolu cukru a acetónu v moči prúžky Diaphan z českej firmy LACHEMA.
Tento vynález z článku je síce moderným prostriedkom ne kontrolu odpadu cukru vmoči, ale z môjho pohľadu technika úplne zbytočným a predraženým.
Zbytočným preto,lebo dnes majú naši diabetici k dispozícii viacero typov prúžkov na kontrolu cukru a acetónu v moči ako tomu bolo za socializmu a sú medzi nimi aj také čo sú plne hradené zo zdravotného poistenia,to po prvé.
Po druhé tento vynález je zbytočný aj preto, lebo to čo je merateľné z moču ako odpad cukru nezodpovedá aktuálnym hodnotám glykémie, ale troj až 6 hodinovému obdobiu pred uskutočnením vlastného merania. A tak nemá aktuálnu výpovednú hodnotu, takže si diabetik s inzulínovou liečbou nemôže podľa nameraných údajov upravovať inzulínovú dávku, ktorú si ide podať. Nehovorím však že meranie odpadu cukru v moči nemá svoj význam, má ho ako podporná kontrola predchádzajúceho obdobia a najväčší význam má meranie ranného moču,kde na základe údajov o množstve cukru a acetónu v moči dobre edukovaní diabetici vedia usúdiť či bola, alebo nebola počas spánku hypoglykémia, ktorú nezaregistrovali.
Ale na toto fakt stačia pásiky s vizuálnou kontrolou a žiadnu elektroniku na to netreba. A ušetrené prostriedky za tento vynález môžu naši diabetici investovať radšej do prúžkov ku glukometrom, alebo na kúpu glukózového senzora…