Jak funguje energie v těle

Edukace pro dětiTělo člověka je jako jedna veliká stavebnice, ze které jsme sestavili postavičku. Všechny kousky stavebnice do sebe musí zapadat, aby se postavička nerozpadla a dobře držela pohromadě.
Různé kousky stavebnice, ze kterých jsme si vytvořili postavičku, se u člověka nazývají buňky.

Jako můžeme ze součástek stavebnice postavit třeba kolo od auta nebo nohu od stolu, můžeme z buněk vytvořit například srdce, oči nebo hlavu. Když přiděláme k jedné noze ze stavebnice ještě další tři nohy a desku, vznikne nám stůl. Přesně tak je to i u člověka. Když dotvoříme k srdci zbylé orgány a k očím a hlavě zbytek těla, vznikne nám člověk.

Aby se auto hýbalo, musíme do něj dát baterii. Baterie má uvnitř sebe spoustu energie, kterou dává autíčku a tím jej rozpohybuje. Ale jak je to u člověka?

Člověk bohužel žádnou baterii nemá, ale přesto se pohybuje. Jak je to možné? Jednoduše! Člověk získává energií tím,že jí. Můžeme si tedy představit,že jídlo, třeba takový řízek, je jako jedna veliká baterie. Když jídlo spolkneme, přemění se na energii – na cukr. Aby buňka mohla energii z jídla použít, potřebuje k tomu ale nějakého pomocníka. Ten pomocník jí malou částečku, ve které je schovaná energie – cukr, najde, chytne a
dopraví do buňky. Takovýto pomocník se jmenuje inzulín. Představte si,že máte žízeň a chcete se napít. V obchodě si koupíte pitíčko s brčkem. Krabička pitíčka se šťávou je jako částečka s energií, brčko je inzulín a vaše tělo je buňka, která potřebuje energii-cukr. Brčko vám pomáhá, abyste mohli dopravit šťávu z pitíčka do vašeho těla. Bez brčka to nejde, protože šťáva je ukrytá uvnitř krabičky pitíčka a jedině pomocí brčka ji z krabičky  dostanete. To samé se děje i v těle. Buňka sama nedokáže získat energii-cukr z částeček, ve kterých se schovává. Potřebuje k tomu jakési brčko, tedy inzulín. Pomocí něho získá energii.

Když člověk onemocní cukrovkou, tak se tento systém rozbije. Tělu chybí inzulín, který by dopravoval energii-cukr z malých částeček do buňky. Buňkám chybí brčko. Díky tomu hladoví a nemohou se pohybovat. Člověk je unavený a nemá na nic náladu. K tomu ještě hodně pije a chodí na záchod. Proč se to děje? Jak už jsme si říkali, lidské tělo je složeno z mnoha a mnoha kousků, tedy buněk. V těle je spousta a spousta různých druhů buněk a jeden druh se nazývá bílé krvinky. Bílé krvinky mají za úkol zničit všechny cizí viry a bacily, které se dostanou do těla a způsobují nemoci. Nikdo ještě neví proč, ale tyhle bílé krvinky se jednoho dne rozhodnou,že zničí další druh buněk v těle, tedy nejen cizí viry a bakterie. Poté začnou bílé krvinky žrát buňky, které vyrábějí brčka, tedy inzulín a postupně je zahubí. Protože je brček málo, buňky nemají dostatek energie. V těle je energie-cukru sice dostatek, protože člověk stále jí, ale energie se nedostane tam, kam má. V těle je energie, tedy cukru, čím dál tím víc, až se přemnoží tak,že se ho tělo musí nějak zbavit. Udělá to tak,že přebytečnou energii-cukr vyplaví do moči. Proto mají lidé s cukrovkou v moči cukr. 

Buňky ale musí energii bezpodmínečně získat. Kdyby neměly žádnou energii například buňky srdce, tak by nám srdce přestalo bít a my bychom zemřeli!

Buňky si tedy musí obstarat energii jinou cestou. Tak jako my si koupíme místo pitíčka láhev, pokud nemáme brčko, najdou si i buňky jiný zdroj energie. K náhradnímu druhu energie už žádné brčko nepotřebují. Buňky totiž jako náhradní zdroj energie spotřebovávají tuky. Tím,že buňky berou energie z našich tukových zásob, hubneme. Ztrácíme tuky. Protože jsou ale tuky pouze náhradní energií, nejsou tak účinné. Při jejich spotřebě buňkami vznikají různé odpady – acetony. Když si naměříme v moči acetony, je to signálem,že buňky nespotřebovávají energii z jídla – cukry, ale náhradní energii – tuky. Znamená to tedy,že jsme se buď málo najedli, a proto buňky hladoví, nebo máme málo inzulínu, který by energii dopravil do buňky. Acetony jsou pro tělo moc nebezpečné, protože obíhají v krvi a okyselují ji. Čím víc nám v těle vzniká acetonů, tím kyselejší je naše krev. Acetonů se tělo zbavuje tak,že je vypouští do moči. Představte si,že vaše tělo je najednou jako sklenice s kyselými okurkami. Není to moc lákavá představa, co? Proto si musí lidé s cukrovkou píchat inzulín, aby buňky spotřebovávaly jen energii z jídla, ne z tuků.

Konečně se tedy dostáváme k odpovědi na otázku, proč je člověk tak unavený, stále chodí na záchod a pije, když dostane cukrovku. Unavený je proto,že buňky mají nedostatek energie. Na záchod chodí proto, aby z těla vyplavil přebytečnou energii z jídla, kterou nedokáží buňky zpracovat a odpady při zpracování tuků. A když chodí často na záchod, všechnu vodu z těla vyčůrá, musí ji tedy doplnit častým pitím.

Sdílet:

Také by se vám mohlo líbit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.