Mé začátky s pumpičkou – 3. část (zatím poslední)

V tomto článku se dovíte, jaké jsem měla začátky s pumpičkou. Věřím, že i přes mé negativní zážitky, vás tento článek neodradí od rozhodnutí vzít si pumpičku. Všechny informace v článku uvedené jsou pravdivé a podle mého názoru nezkreslené (případné zkreslení ale může být způsobené odlišným vnímáním reality).

S dávkami to bylo podobné. Sice mi dávky navrhli, ale úplně 100% mi nevyhovovaly. Lékaři s tím trochu hýbali, ale nebylo to ono. Pak za mnou přišel nějaký lékař, který prý diabetu rozumí a jako vůbec první přišel prodiskutovat mou dávku přímo se mnou. Předtím se mě nikdo na nic neptal, prostě jen řekli: píchněte tolik a tolik. Dokonce je vůbec nezajímalo, kolik toho sním. Prostě jen píchněte si x jednotek. Já jen doufám, že při záchytu diabetu se o diabetiky starají lépe a alespoň jim řeknou, že když toho sní méně, než mají na talíři, mají si ubrat inzulín.

Lékaři jsem podle svých glykémií navrhla určité změny, které on schválil a vypadalo to, že se trochu diví, jak tomu rozumím. To, že s cukrovkou žiju už 16 let, nikdo nebral v potaz.

Ale to by tu nemohla být ta přesná pravidla: diabetik při převodu na pumpě zůstává v nemocnici týden. Ačkoliv můj týdenní pobyt v nemocnici zdůvodňovali slovy, že se ohledně pumpy stále na něco ptám (a kdo by se neptal. Až budu doma, tak už se ptát nebudu moci), nikdo s mou pumpou MiniMed neuměl (a tudíž mi ani neporadil) a nejvíc jsem ji paradoxně ovládala já. Takže co mě chtěli učit? Předpokládám, že mě chtěli vštípit toto pravidlo: „kdo se  moc ptá, nic se nedozví a ještě si ho v nemocnici kvůli tomu nechají déle.&ldquo

Musela jsem tedy v neděli odpoledne znovu nastoupit do nemocnice a pustili mě v pondělí ráno těsně před obědem bez jídla. Asi se mi chtěli pomstít za to neustálé škemrání, ať mě co nejrychleji pustí domů.

Mám pumpu 14 dní a už si na ni docela zvykám. Spí vedle mě na posteli, ač mi to ještě před nedávnem připadalo nemyslitelné. Sprchuji se s odpojenou kanylou, ačkoliv jsem se ještě před pár týdny děsila toho, že se mi odlepí set. Dokonce jsem s pumpou už absolvovala i sex a dopadlo to dobře:-)

Mám jen trochu problémy ráno, když vstanu a jdu na záchod, nemám pumpu kam dát. Spím totiž nahá. Beru si tedy kalhotky, ale na nich pumpa nedrží. Třeba to časem doladím.

Dále mi vadí, když jde člověk na záchod a má pumpu na kalhotech, tak mi ta hadička při stahování gatí nestačí a zatáhnu si za set. Naštěstí to dosud vždy přežil:-) Řeším to teď tak, že si pumpu dávám pod podprsenku. Ne na klipsnu, tu než bych nasadila, tak se počůrám…. ale tak, jak ji vyndám z pouzdra u kalhot, kam se pumpa s klipsnou nevejdou, tak ji zasunu do podprsenky. Nebo jsem teď zkusila dlouhou kanylu (110 cm) a ta mi při stahování kalhot, když ji mám zavedenou do břicha, stačí až na zem.

Také mám problémy se svými „špeky“. Když sedím v autobuse, pumpu mám v pouzdře za opaskem a tričko je na pumpě (tedy ne pod páskem), tak mě ta pumpa nepříjemně tlačí do břicha i do setu (pokud ho mám zrovna umístěný na té samé straně, co pouzdro). To samé se mi stává, když mám pumpu připojenou klipsnou na podprsence. Nehledě na to, že nosím ráda přiléhavá trička, pod kterými je vidět zásobník pumpičky se začátkem kanyly….

Líbí se mi ale dálkové ovládání, které je ale dost hlasité, takže se dá používat max. tak při sportu.

Mám také trochu problém s automatickým zavaděčem. Náplast se na něj lepí a zaváděcí jehla je příliš dlouhá, takže když přiložím zavaděč na tělo, píchá mě jedla do kůže.

Sdílet:

Také by se vám mohlo líbit

Článek “Mé začátky s pumpičkou – 3. část (zatím poslední)” okomentovalo 9 čtenářů

  1. Ahoj,
    klidně tykat, vykání nějak nemusím a myslím, že věkově nebudeme moc daleko od sebe.
    Právě o pumpě Paradigm 512 moc přemýšlím. Myslím, že když už do pumpy půjdu, tak chci aby uměla i něco navíc. A to, že by mě upozornila na přícházející hypoglikemii bych velmi uvítala, neboť ji nepoznám a pokud jsem sama, nedokáži si pomoci. Abychom to tu nerozepisovaly všechno moc do detailů – písni mi prosím na mail , nevím totiž jaké jsou podmínky k získání Paradigm 512 a na jaké úhrady se mám připravit.
    Moc díky
    Jitka

  2. „Ahoj Jitko,
    teď nevím, jestli si máme tykat nebo vykat, já jsem tak nějak cítila, že jsme tu všichni diabetici, je to zájmová stránka a můžeme si tykat. Tak to zkusíme bez oslovování:
    pump je na trhu více typů, pokud si člověk chce vybrat tu s funkcemi právě pro něho, stačí zajít na net a „“prolistovat to““. Nicméně funkce všech pump jsou velmi podobné, pouze jedna se odlišuje, a to pumpa Paradigm. K ní si člověk může připojit kontinální měřič glykémie, který mu neustále monitoruje hladinu cukru. Podle něho se sice nedá korigovat dávka (změny se objeví až po min. 30 minutách, jak kdy a jak komu), ale dá se tam poznat tvá denní glykemická křivka.
    Jinak kvalitní pumpy má Medatron a já jsem ohledně technických potíží spokojená i s Paradigm (zatím žádné). Ještě jsem slyšela o pumpě Animas, Accu-Chceck, H-Tron a D-Tron – tyto 3 myslím jsou od Medatronu. Zajímavý odkaz http://www.zh.cz/diabetes /DesktopModules/ViewTextC luster.aspx?itemId=76&amp , mid=344″

  3. Když čtu o těch začátcích, tak se mě zmocňuje nepříjemný pocit z toho co zažiji já. Po 25 letech s cukrovkou jsem se rozhodla, že si nechám dát pumpu taky. Čekám na oznámení o tom, kdy nastoupit do nemocnice. Na co si mám dát pozor, budu mít na výběr typ pumpy? Poraďte mi zkušení pumpaři prosím……
    Díky moc,
    Jitka

  4. Pro Gutha Jarkovského:
    To je pravda, ale nejde tu spíš o obsah než o formu (tedy o to, kdo si tyká nebo vyká)?
    Pro všechny:
    Kažpodádně hodnotím zkušenosti Tulipánky za zajímavý, ale Monice bych doporučila, aby na jedné zkušenosti nestavila a ještě pročetla hodně zkušenosti např. na diskuzním fóŕu na http://www.medatron.cz, tam chodí hodně lidí s pumpičkami a zkušenosti jsou opravdu různé. A moje zkušenost s rozlítanými glykémiemi je taková, že pokud je příčina v nějaké psychické nepohodě, pak na technice aplikace inzulínu to příliš nezávisí a naopak, když je pohoda, tak to na perech taky jde.
    Ještě pro Gutha Jarkovského:
    Věkově jsem blíže Monice než Tulipánce, ale s tykáním na internetu opravdu problém nemám. A když chci, tak nakonec můžu názor napsat bez toho, aniž bych tykala nebo vykala. Viz tento text.

  5. Ahoj Jitko.
    Je mi 42let a 20let si píchám inzulín.Když jsem byla mladší vše nějak šlo i prohřešky mi po zdravotní stránce prcházely.Zatím(snad to teď nezakřiknu)nemám žádné komplikace, ani jsem nikdy neměla záchvat.Jenže posledni 2roky mi glik.lítají.Každý den mám hypa a 4krát kýdne i kolem 20.Bojim se cvičit(pak mi neni dobře)a mám problém najít si práci(kvuli každodením hypkám)Začla jsem uvažovat o pumpě.Ale tvuj článek mě polekal.Příjde mi,že je to dost problém,kvuli vzhledu a pohybu.Chtěla bych vědět, zda Vám je aspoň lépe,zda když se zapomenete najíst nedostanete hypo nebo po cvičení.Slyšela jsem totiž, že u pumpy hned tak hypo nedostanete,že si to prý dávají lidé kteří nemohou dodržovat pravidelnost.Jenže to jsem jen četla nebo slyšela ,ale ještě jsem neslyšela názor přímo od toho,kdo pumpu má.
    Budu moc ráda když mi odepíšete.Předem děkuji a přeji pěkný den. Monika

    1. Ahoj Moniko,
      můžeme si tykat:-)?
      Když se na pumpičce zapomenu najíst, samozřejmě, že dostanu hypo! To hypo se pak ale dá lépe korigovat, když si pumpičku vypneš, nejde ti do těla žádný inzulín. Zatímco když si píchneš dlouhodobý inzulín, tak ti i při hypu stále snižuje glykémii….
      Já se snažím kvůli budoucímu mimču o co nejtěsnější glykémii a měla jsem již pár hyp, jedno dokonce rekordní (tzn. poprvé za 16 let, co mám cukrovku – 1,9!!!). Naštěstí jsem vnímala, pumpu jsem si vypla, najedla se a za půl hoďky byla glykémie už skoro na 6.
      Pumpa má jednu velkou výhodu, a to tu, že reaguje okamžitě. Když máš jen krátký inzulín, jdeš rychle do hypa, ale pozor, i do hyper! Ale mě se osvědčilo, že i vysoké glykémie se na ní rychleji srážejí….
      Je mi rozhodně lépe, i když spíše z toho, že mám nižší glykémie. Na glukometru mi průměr glykémií klesl o 3,5 mmol/l od té doby, co mám pumpu (před pumpou 7denní průměr tak 9,9, teď 6,4). A to se měřím hlavně po jídle, tzn. můj skutečný průměr glyk

      1. Jen jedna drobná poznámka. V případě stejného společenského postavení nabízí tykání starší žena té mladší. Ne obráceně :-).

    2. glykémie bude ještě o dost nižší.
      Do pumpy se nemůžeš nutit, prostě ji musíš chtít nebo ne. V každém případě kompenzace je s pumpou jednodušší, inzulín si můžeš aplikovat třeba část před jídlem a po jídle, když víš, kolik jsi toho snědla, si dopíchneš. Nebo si můžeš dávku např. 4 jednotek rozdělit na 2 teď a zbylé 2 během 1 hodiny (raut).

Napsat komentář: jíťa Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

My Agile Privacy
Tento web používá technické a profilovací soubory cookie. Kliknutím na „Přijmout“ povolíte všechny profilovací soubory cookie. Kliknutím na „Odmítnout“ nebo na X odmítnete všechny profilovací soubory cookie. Kliknutím na „Přizpůsobit“ můžete vybrat, které profilovací soubory cookie aktivovat.