Léčba diabetes po jeho vzniku | Diasvět - o cukrovce aktuálně

Nový lék umí zpomalit nebo zastavit vznik diabetes 1. typu

Experimentální lék teplizumab ukazuje příslib oddálení progrese diabetu 1. typu u nově diagnostikovaných osob.

Ve studii se u 513 pacientů s diabetem 1. typu, s tímto lékem sice nepodařilo dosáhnout jeho hlavního cíle: výrazně zlepšit kontrolu krevního cukru a snížit množství aplikovaného inzulínu, podařilo se ale zachovat funkci vlastního těla produkovat inzulín v beta buňkách ve slinivce. Vyplívá to ze zprávy Nicole Sherry, ředitelky Diabetického centra při nemocnici v Bostonu.

„Zachování vlastní funkce beta buněk je mnohem lepší než se spoléhat na iaplikovaný nzulín,“ říká Kevan Herold, endokrinolog z Yale University, který se chystá na další studie s teplizumabem.“Beta buňky musí produkovat správné množství inzulínu na správném místě a ve správný čas,“ řdodává. „Vypnou se, pokud je nepotřebujete, a zapnou se, když to potřebujete.“

Sherry a Herold jsou konzultanti MacroGenics, která vyvíjí teplizumab.

Teplizumab a srovnání s placebem

Do studie byli zapojeni lidi ve věku 8 – 35 let, kteří byli diagnostikováni s diabetem 1. typu více než 12 týdnů před vstupem do studie.

Pacienti dostali infuzi – buď placebo nebo jeden ze tří režimů s teplizumabem. Po šesti měsících léčby byl celý proces opakován.

Po jednom roce mělo podobné procento lidí v každé skupině – cca 20% – lepší kontrolu krevního cukru a potřebovali méně inzulínu. Ale 5% účastníků, kteří obdrželi teplizumab, nepotřebovali inzulín na konci jednoho roku vůbec., narozdíl od skupiny s placebem

Další průzkum ukázal, že 40% pacientů, kteří obdrželi nejvyšší dávku léku, mělo lepší uchování funkce beta-buněk, ve srovnání s 28% pacientů ve skupině s placebem.

U mladších pacientů, a to zejména děti ve věku 8 až 11 let, měla léčba největší úspěch. Ten byl také zaznamenán u pacientů, kteří zahájili léčbu dříve – do šesti týdnů od stanovení diagnózy.

Teoreticky tedy platí, že čím dříve je odán lék, tím více beta buněk je možné zachránit. U diabetu 1. typu obvykle trvá asi tři roky, než se buňky stanou natolik poškozené, že pacient vyžaduje léčbu inzulínem.

Možné vedlejší účinky

Téměř všichni (99%) pacienti v obou skupinách zažili nějaký druh nežádoucích účinků. Mezi nejběžnější vedlejší účinky u lidí s teplizumabem byly přechodné mírné až středně těžké vyrážky (53% vs 20% placebo). Míra závažných nežádoucích účinků byla podobná u obou skupin – 10% pacientů teplizumab a 9% na placebo.

Celkem 4% pacientů v teplizumabem moselo přestat užívat lék kvůli nízkému počtu bílých krvinek a zvýšení jaterních enzymů (oproti 2% ve skupině s placebem).

V úvodníku doprovodné studie píše Jean-Francois Bach, z Descartovy univerzity v Paříži ve Francii, že výsledky jsou povzbuzující, ale byly založeny především na neplánované analýze poté, co byla studie dokončena. Je třeba dalších studií s využitím mírně vyšší dávky teplizumabu dříve po stanovení diagnózy, dodává.

„V ideálním případě by diabetes mellitus 1. typu byl léčen teplizumabem během několika dní po stanovení diagnózy, v porovnání s několika týdny nebo měsíci, jak je tomu nyní,“ píše Bach.

Zdroj: Web MD

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.