Do spojení problémů se sluchem a cukrovky 2. typu se pustili američtí vědci Dr. Elizabeth Helzner a Dr. Kevin J. Contrera. Do výzkumu zahrnuli několik populačních studií.
Vědci analyzovali mnohé studie – například národní studii zdraví a výživy (NHANES) a dospěli k závěru, že „vztah mezi diabetem a sluchovým postižením na lidských subjektech bylo prokázáno v mnoha, ale ne všech studiích“.
Některé studie ukázaly, že lidé s diabetem 2. typu jsou náchylní k sluchovým postižení ve vyšších frekvencích. Helzner předpokládá, že tato asociace by mohla existovat díky kombinaci hyperglykémie, oxidačního stresu a sluchové neuropatie.
„Existují přesvědčivé důkazy o tom, že diabetes indukuje mikroangiopatii, neuropatii a poškození mitochondrií, což přispívá k poškození sluchového ústrojí,“ řekla Helzner.
Souvislost mezi diabetem 2. typu a sluchovým postižením je silnější u mladších účastníků. Vědci si myslí, že je to dáno tím, že u starších účastníků stojí za poškozením sluchu často i jiné faktory.
Nicméně, výzkumníci poukázal na to, že přímé srovnání mezi studiemi bylo komplikované vzhledem k nedostatku soudržnosti při definování poškození sluchu. Z tohoto důvodu, „temporální (a tedy příčinná) souvislost mezi diabetem a sluchovým postižením nebyla objasněna.“
Došli k závěru, že je nutné posoudit dlouhodobé studie – zda pacienti s diabetem 2. typu jsou vystaveni zvýšenému riziku ztráty sluchu, a jak může být riziko sníženo pečlivým řízením diabetu.
Zdroj: diabetes.co.uk
