Fenomén známý jako „zánět“ – stav přetrvávajícího, nízkoúrovňového zánětu běžně spojovaný se stárnutím – se zdá být úzce spjat s industrializovaným prostředím, spíše než aby byl nevyhnutelnou součástí lidské biologie.
Studie publikovaná v Nature Aging zkoumala data ze čtyř odlišných populací: dvou z industrializovaných prostředí – účastníků italské studie InCHIANTI a singapurské studie Longitudinal Aging Study (SLAS) – a dvou z neindustrializovaných domorodých komunit – Tsimane z bolivijské amazonské oblasti a Orang Asli z malajského poloostrova.
Výzkumníci zjistili, že zatímco starší dospělí v industrializovaných společnostech vykazovali jasné známky zánětu, tento vzorec nebyl u domorodých populací pozorován.
V těchto komunitách byl zánět častěji spojen spíše s infekcí než s postupujícím věkem.
Tato zjištění poukazují na významný vliv moderního životního stylu na biologické stárnutí a zpochybňují myšlenku, že zánět související s věkem je univerzální lidskou zkušeností.
První autor studie, profesor Alan Cohen, uvedl: „V industrializovaném prostředí vidíme jasné souvislosti mezi záněty a nemocemi, jako je chronické onemocnění ledvin. V populacích s vysokou mírou infekce se však zánět jeví spíše jako odraz zátěže infekčními chorobami než samotné stárnutí.“
Na rozdíl od industrializovaných populací domorodé skupiny – zejména lidé Tsimane – pociťují po celý život trvale zvýšené hladiny zánětu, ale to se s věkem nezhoršuje, ani to nevede k chronickým onemocněním, která jsou v moderních společnostech tak rozšířená.
Nemoci, jako je cukrovka 2. typu, srdeční choroby a Alzheimerova choroba, které jsou běžnými příčinami invalidity a úmrtí v industrializovaných zemích, zůstávají v těchto komunitách vzácné nebo prakticky chybí.
I když mladší jedinci v těchto populacích vykazují zánětlivé markery podobné těm u starších dospělých v bohatších zemích, tyto markery se neprojevují ve stejných rizicích onemocnění nebo zdravotních komplikacích.
Profesor Coehn řekl: „Tato zjištění skutečně zpochybňují myšlenku, že zánět je sám o sobě špatný.
„Spíše se zdá, že zánět a možná i další mechanismy stárnutí mohou být vysoce závislé na kontextu.“
Dodal: „Na jedné straně je to náročné, protože na vědecké otázky nebudou existovat univerzální odpovědi. Na druhé straně je to slibné, protože to znamená, že můžeme zasáhnout a věci změnit.“
Aby vědci prozkoumali vzorce zánětu, měřili 19 různých cytokinů – proteinů, které hrají klíčovou roli v signalizaci imunitního systému.
U italských a singapurských účastníků tyto imunitní markery vykazovaly jasnou souvislost se stárnutím.
Tento vzorec se však neobjevil u populací Tsimane a Orang Asli, kde byly imunitní reakce více ovlivněny probíhající expozicí infekcím a jedinečnými podmínkami prostředí.
Profesor Cohen vysvětlil: „Tyto výsledky poukazují na evoluční nesoulad mezi naším imunitním systémem a prostředím, ve kterém nyní žijeme.
„Zánět nemusí být přímým produktem stárnutí, ale spíše reakcí na industrializované podmínky.
„Faktory, jako je prostředí, životní styl, jako je vysoká fyzická aktivita nebo strava s velmi nízkým obsahem tuku, a infekce, mohou ovlivnit stárnutí imunitního systému.
„Pochopení toho, jak tyto prvky interagují, by mohlo pomoci vyvinout účinnější strategie globálního zdraví.“
Zdroj: diabetes.co.uk
