Diasvět – o cukrovce aktuálně

Nová studie ukázala, že štěstí se může začít „promítat do měřitelných zdravotních přínosů“

Vedoucí autorka studie, profesorka Iulia Iuga, uvedla: „Ukazujeme, že subjektivní pohoda neboli štěstí se zdá fungovat jako aktivum pro zdraví populace pouze tehdy, když je překročena minimální hranice přibližně 2,7 na stupnici žebříčku života.

„Nad tímto bodem zlomu je zvýšené štěstí spojeno s poklesem úmrtnosti na neinfekční nemoci.“

Profesorka Iuga dodala: „Žebříček života si lze představit jako jednoduché pravítko štěstí od nuly do 10, kde nula znamená nejhorší možný život a 10 znamená nejlepší možný život. Lidé si představují, kde se na tomto žebříčku aktuálně nacházejí.“

Během studie se tým výzkumníků zabýval zdravotními údaji ze 123 zemí v letech 2006 až 2021.

Lidé nebo země se skóre 2,7 nebo méně jsou obecně považováni za nešťastné nebo ty, kteří se potýkají s problémy, uvedli odborníci.

Profesor Iuga řekl: „Přídavné jméno, které odpovídá této úrovni, by mohlo být sotva zvládající. Nicméně již v tomto bodě se zlepšení štěstí začíná promítat do měřitelných zdravotních přínosů.“

Podle zjištění je každé 1% zvýšení subjektivní pohody spojeno s odhadovaným 0,43% poklesem úmrtnosti na neinfekční nemoci v dané zemi v období 30 až 70 let.

Zlepšení štěstí se promítlo do zdravotních benefitů pouze tehdy, když překročilo hranici 2,7 bodu, uvádí studie.

Výsledky ukázaly, že země, které dosáhly skóre vyššího než 2,7, měly pravděpodobně silnější sociální záchranné sítě, vyšší výdaje na zdravotnictví na osobu a stabilnější správu věcí veřejných ve srovnání se zeměmi, které se dostaly pod tuto hranici.

Skóre 5,45 bylo průměrné skóre na životním žebříčku, zatímco skóre 2,18 bylo minimum a 7,97 nejvyšší.

Odborníci uvedli, že země mohou zvýšit svá skóre zlepšením životního prostředí prostřednictvím přísnějších norem kvality ovzduší, podporou zdravého životního stylu rozšířením prevence obezity a zvýšením výdajů na zdravotnictví na obyvatele.

Profesor Iuga dospěl k závěru: „Identifikace tohoto bodu zlomu by mohla poskytnout přesnější důkazy pro zdravotní politiku. Štěstí není jen osobní pocit, ale také měřitelný zdroj veřejného zdraví.“

Zdroj: diabetes.co.uk

Sdílet:
Exit mobile version