Vědci se pustili do prozkoumání souvislosti mezi délkou oken pro stravování a úmrtím z různých příčin a zkoumali data od dospělých v USA.
U těch, jejichž okno pro stravování trvalo mezi 11 a 12 hodinami, bylo riziko nejnižší. Lidé s kratšími okny pro stravování (méně než 8 hodin) a ti s delšími okny (více než 15 hodin) byli spojeni s vyšší mírou úmrtnosti.
Autoři studie poznamenali, že souvislost pozorovaná s delším oknem pro stravování byla po úpravě o faktory životního stylu a zdraví méně významná.
Omezení stravování na určité hodiny dne je koncept, který se stává stále populárnějším. Výzkum prokázal, že okna pro stravování mohou pomoci kardiometabolickému zdraví zlepšením hladiny glukózy a lipidů, zvýšením produkce ketonů a snížením oxidačního stresu.
Velká část důkazů však pochází buď ze studií na zvířatech, nebo ze studií na lidech prováděných po krátkou dobu, což ztěžuje určení dlouhodobých dopadů na délku života. Předchozí výzkum se navíc zaměřoval spíše na specifické skupiny, jako jsou lidé s obezitou nebo cukrovkou, což také omezuje šíři aplikace zjištění.
Předchozí studie zjistily, že starší dospělí obvykle začínají jíst dříve během dne a mají kratší časové úseky pro příjem potravy, zejména u žen a černochů.
Dřívější výzkum ukázal, že kratší časové úseky pro příjem potravy vedou k menšímu příjmu živin a nedostatečnému příjmu energie. Naopak delší časové úseky pro příjem potravy byly spojovány s narušeným spánkem a pozdním nočním jídlem, což ovlivňuje glukózovou toleranci a metabolismus lipidů.
V tomto nejnovějším výzkumu byla zkoumána data z let 2003 až 2019, která zahrnovala něco málo přes 33 000 dospělých, kteří byli sledováni po dobu 8,1 roku. Bylo zaznamenáno něco málo přes 4 100 úmrtí, z toho 1 277 na kardiovaskulární onemocnění a 989 na rakovinu.
Výzkumníci popsali souvislost ve tvaru písmene „U“, která se stává zjevnou mezi časovými intervaly pro příjem potravy a úmrtností ze všech příčin.
Autoři dospěli k závěru: „Střední časové intervaly pro příjem potravy (~11–12 h/den) jsou spojeny s nejnižším rizikem úmrtnosti, přičemž odchylky jsou spojeny s vyšším rizikem.
„Pozorovali jsme však odlišné vztahy mezi časovými intervaly pro příjem potravy a úmrtností napříč populačními podskupinami, což zdůrazňuje složitost načasování stravy a potřebu zohlednit individuální a demografické rozdíly při tvorbě stravovacích doporučení.“
„Další studie… jsou nezbytné pro potvrzení těchto zjištění, odhalení základních mechanismů a pro formování doporučení pro veřejné zdraví založených na důkazech.“
Zdroj: diabetes.co.uk
