Studie se zaměřila na více než 600 dospělých v Západní Austrálii. Zjistila, že lidé, kteří denně hovořili s ostatními, dosáhli o 10 bodů vyššího skóre na standardní škále duševní pohody ve srovnání s těmi, kteří hovořili s ostatními méně než jednou týdně.
Každý den trávení času v přírodě bylo spojeno s pětibodovým nárůstem.
Mezi další prospěšné aktivity patřilo setkávání s přáteli, fyzická aktivita, pomoc druhým a praktikování spirituality.
Všechny tyto činnosti byly spojeny s lepším duševním zdravím.
Profesorka Christina Pollard z Curtin’s School of Population Health uvedla, že zjištění ukazují, jak jednoduché a dostupné činnosti mohou lidem pomoci cítit se lépe.
„Nejedná se o drahé léčebné postupy ani specializované programy.“
Jsou to věci, které mnoho lidí již dělá a mohly by být více povzbuzovány prostřednictvím sdělení o veřejném zdraví,“ řekla.
„Denní rozhovor nebo chvilka pobytu venku může mít skutečný dopad. Stejně tak i dělání něčeho, co udržuje mozek aktivní, jako je čtení, učení se jazyka nebo luštění křížovek.“
Studie zkoumala 15 chování propagovaných kampaní Act Belong Commit.
Zjistila, že duševní pohoda se zlepšuje s počtem pozitivních chování, které člověk pravidelně prováděl.
Povědomí o kampani bylo vysoké, 86 procent respondentů si ji uvědomilo.
Téměř všichni souhlasili s tím, že o duševní zdraví je třeba pečovat stejně jako o fyzické zdraví.
Výzkum byl proveden během pandemie COVID-19, kdy byla sociální interakce omezená.
Přesto 93 procent lidí neuvádělo žádné známky psychické tísně a průměrné skóre duševní pohody bylo podobné mezinárodním normám před pandemií.
Profesorka Pollardová uvedla, že zjištění silně svědčí pro investice do kampaní v oblasti veřejného zdraví, které povzbuzují lidi k podnikání kroků k udržení duševní pohody.
„Jde o prevenci problémů, nejen o jejich léčbu. Pomoc lidem udržet si duševní zdraví znamená, že méně lidí se dostane do krize,“ řekla.
Zdroj: diabetes.co.uk
