Vědci tvrdí, že jejich zjištění by mohla vysvětlit, proč je špatná hydratace spojena s dlouhodobými zdravotními riziky.
Lidé, kteří nepijí dostatek vody, mají tmavší moč a nemočí tolik jako ti, kteří pijí více vody.
Jsou více ohroženi metabolickými, ledvinovými a kardiovaskulárními onemocněními.
Snížený příjem vody by navíc mohl zvýšit hladinu hormonů regulujících vodu, což následně spouští uvolňování stresového hormonu kortizolu.
Předchozí výzkum zjistil, že lidé, kteří pijí méně než 1,2 litru tekutin denně, mají vyšší hladiny kortizolu, stresového hormonu. Tato nejnovější studie si kladla za cíl lépe porozumět souvislosti mezi hydratací a kortizolem.
Studie zahrnovala dvě skupiny, v každé se 16 účastníky, kteří byli ve věku 18 až 35 let. Jednu skupinu tvořili jedinci klasifikovaní jako konzumenti s nízkým příjmem tekutin, zatímco druhou skupinu tvořili konzumenti s vysokým příjmem tekutin.
Účastníci byli sledováni po dobu sedmi dnů a zaznamenával se jejich denní příjem tekutin.
Po tomto monitorovacím období účastníci studie absolvovali Trierův test sociálního stresu, přičemž vzorky slin byly analyzovány na kortizol a vzorky moči.
Autoři studie dospěli k závěru: „Reaktivita kortizolu na akutní stres predikuje dlouhodobé zdraví. Naše nové zjištění ukazují vyšší reaktivitu kortizolu na akutní stres u dospělých s běžným příjmem tekutin.
„Suboptimální hydratace (např. tmavší ranní moč) byla spojena s vyšší reaktivitou kortizolu na akutní stres.
„Tato zjištění poskytují jedno z možných vysvětlení, proč běžný nízký příjem tekutin a suboptimální hydratace souvisí se špatným dlouhodobým zdravím. Vědci by navíc měli při posuzování reaktivity kortizolu na akutní stresory zohledňovat hydrataci.“
Zdroj: diabetes.co.uk
