Výzkum, kterého se zúčastnili pacienti v šesti zemích, také zjistil, že cvičení může snížit riziko vzniku nebo návratu rakoviny a může být účinnější než léky.
Zdravotničtí experti tvrdí, že tato zjištění povedou k „zásadnímu posunu“ v chápání důležitosti podpory fyzické aktivity během léčby a po ní. Vedoucí představitelé zdravotnictví popisují cvičení jako „samozřejmost“, která by měla být široce zavedena.
Studie je první svého druhu, která prokazuje výhody cvičení po diagnóze rakoviny, a to poté, co lékaři roky doporučovali zdravý životní styl ke snížení rizika vzniku rakoviny.
Mezi klíčová zjištění studie patří o 37 % nižší riziko úmrtí u pacientů, kteří po ukončení léčby zahájili strukturovaný cvičební program s osobním trenérem. Tým stojící za studií také oznámil 28% snížení rizika recidivy nebo vzniku nových druhů rakoviny ve srovnání s pacienty, kteří dostávali pouze zdravotní poradenství a neúčastnili se cvičebního programu.
Dr. Julie Gralowová, hlavní lékařka Americké společnosti pro klinickou onkologii (Asco), která se studie neúčastnila, zveřejnila výsledky na výročním setkání Asco, což je největší světová konference o rakovině.
Řekla: „[Setkání, na kterém bylo prezentováno] jsme nazvali Dobré jako lék. Já bych ho přejmenovala na Lepší než lék, protože nemáte všechny vedlejší účinky.“
„Je to stejný rozsah přínosu jako mnoho léků, které jsou schváleny pro tento rozsah přínosu – o 28 % nižší riziko výskytu, o 37 % nižší riziko úmrtí. Léky jsou schváleny za méně než tuto cenu a jsou drahé a toxické.“
„Když jsem před třemi desetiletími začínal, byla to ještě doba, kdy jsme byli jemní a říkali: „Nepřehánějte se, když berete chemoterapii.“ My jsme to zvrátili. Řekl bych, že [cvičení je] lepší než lék.“
I když se studie zúčastnili pouze lidé s rakovinou tlustého střeva, odborníci tvrdí, že zjištění by se dala aplikovat i na jiné typy rakoviny a že by výsledky mohly změnit léčebné postupy po celém světě.
Studie se v letech 2009 až 2023 zúčastnilo 889 lidí s rakovinou tlustého střeva, přičemž 90 % skupiny mělo třetí stádium onemocnění. Polovina skupiny dostala cvičební program a druhá polovina dostala pouze brožuru o zdravém životním stylu.
V rámci cvičebního programu pacienti pracovali s osobním trenérem dvakrát měsíčně a poté jednou měsíčně po dobu tří let. Dostali cíle v oblasti cvičení, přičemž týdenní cíl se rovnal třem až čtyřem procházkám v délce 45 až 60 minut.
Vedoucí autor studie, Dr. Christopher Booth z Queen’s University v Kanadě, uvedl: „Jednou z nejčastějších otázek, které nám pacienti kladou, je: ‚Co dalšího mohu udělat pro zlepšení svého výsledku?‘“
„Tyto výsledky nám nyní poskytují jasnou odpověď: cvičební program, který zahrnuje osobního trenéra, sníží riziko recidivy nebo nové rakoviny, zlepší vám náladu a pomůže vám žít déle.“
Profesor Sir Stephen Powis, národní lékařský ředitel NHS England, k tomu uvedl: „Tyto přelomové poznatky naznačují, že cílené kroky k cvičení, od procházek po cvičení, by mohly pomoci posílit schopnost těla zabránit návratu rakoviny po léčbě a pomoci zachránit více životů.
„Být aktivnější může mít významné výhody v udržení zdravé hmotnosti, posílení imunitního systému, snížení zánětu a zlepšení nálady – a nyní je opravdu povzbudivé vidět, že cvičení by skutečně mohlo pomoci více lidem přežít rakovinu.“
Zdroj: diabetes.co.uk
