Zjištění vycházejí z dat od více než 30 000 dospělých zapojených do britské biobanky – dlouhodobé zdravotní studie sledující půl milionu účastníků.
Výzkumníci zkoumali, jak konzumace UPF a související metabolické změny v těle souvisejí s výsledky duševního zdraví v průběhu času.
UPF zahrnují průmyslově vyráběné potraviny, které obsahují málo nebo žádné celozrnné ingredience a často jsou plné přísad, konzervantů a umělých aromat.
Mezi běžné příklady patří balené svačiny, instantní jídla, slazené cereálie a zpracované maso.
Účastníci studie byli sledováni více než deset let.
Ti, kteří konzumovali více UPF, měli vyšší pravděpodobnost vzniku řady problémů s duševním zdravím, a to i po zohlednění věku, životního stylu a stávajících zdravotních stavů.
Jedinci s vyšší konzumací UPF měli tendenci být mladší, měli vyšší míru tělesného tuku, nižší úroveň příjmů a obecně méně zdravé návyky.
Studie také analyzovala vzorky krve pomocí pokročilých metabolomických technik. Toto odhalilo 91 chemických markerů v krevním řečišti, které silně souvisely s příjmem UPF.
Patřily mezi ně změny hladin mastných kyselin, markerů hladiny cukru v krvi a sloučenin souvisejících s cholesterolem.
Jak stravovací návyky, tak i krevní metabolické profily nezávisle předpovídaly zvýšené riziko duševních onemocnění.
Je pozoruhodné, že vysoký příjem UPF byl spojen s 12letým nárůstem nových případů úzkosti, deprese a poruch užívání návykových látek.
Výzkumníci také zkoumali psychologické příznaky, jako je neklid, únava, sebevražedné myšlenky a pocity bezcennosti.
Vysoká konzumace UPF byla spojena s vyšší pravděpodobností hlášení těchto příznaků – zejména u mladších dospělých.
Metabolický podpis spojený s příjmem UPF zřejmě částečně vysvětluje, jak by tyto potraviny mohly ovlivňovat zdraví mozku.
V běžné populaci však samotné krevní markery nebyly tak silně spojeny s každodenními příznaky, pokud účastníci nebyli mladší 60 let, což naznačuje, že mladší lidé mohou být citlivější na biochemické změny související se stravou.
Autoři uvedli: „Naše zjištění poskytují další důkazy o tom, že ultrazpracované potraviny nejsou škodlivé jen pro fyzické zdraví, ale mají také vážné důsledky pro duševní pohodu.“
„Politika veřejného zdraví by měla upřednostňovat snižování spotřeby UPF jako součást strategií prevence duševního zdraví.“
Ačkoli observační povaha studie znamená, že nemůže prokázat přímý vztah příčiny a následku, vědci se domnívají, že konzistentní souvislosti mezi různými výsledky duševního zdraví jsou důvodem k obavám.
Zmínili také omezení, včetně použití subjektivně hlášených údajů o stravování, a skutečnost, že vzorek zahrnoval převážně bílé britské účastníky – což znamená, že výsledky se nemusí vztahovat stejnou měrou na všechny populace.
Výzkum doplňuje rostoucí množství důkazů naznačujících, že strava hraje klíčovou roli v duševním zdraví.
Zatímco předchozí studie zdůrazňovaly ochranné přínosy celozrnných potravin, jako je zelenina, ovoce a ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny, tato studie se zaměřuje na to, čemu by se lidé měli vyhýbat – zejména silně zpracovaným potravinám chudým na živiny.
Vzhledem k tomu, že míra duševních onemocnění celosvětově nadále roste, odborníci tvrdí, že přechod na minimálně zpracovanou stravu by mohl nabídnout nízkonákladový a dostupný přístup ke zlepšení výsledků v oblasti duševního zdraví veřejnosti.
Zdroj: diabetes.co.uk
