Samotný BPA v této studii s hodnotami HbA1c spojen nebyl.
Tato souvislost zeslábla poté, co byly zohledněny další faktory, jako je BMI a fyzická kondice; studie tedy neprokazuje, že by BPS zhoršoval kontrolu diabetu.
Označení „bez BPA“ (BPA-free) se stalo synonymem pro bezpečnější obaly.
Nový výzkum naznačuje, že i náhradní chemické látky si zaslouží pozornost a prověření.
Studie zveřejněná v časopise Acta Diabetologica zkoumala expozici bisfenolu A (BPA) a bisfenolu S (BPS) u dospělých osob s diabetem 2. typu.
BPS je chemicky podobný látce BPA a používá se v některých výrobcích, které jsou uváděny na trh jako produkty bez obsahu BPA.
Vědci chtěli zjistit, zda některá z těchto látek souvisí s hodnotou HbA1c – ukazatelem, který se používá k odhadu průměrné hladiny glukózy v krvi za poslední dva až tři měsíce.
Analýza zahrnovala dospělé s již diagnostikovaným diabetem 2. typu, kteří užívali perorální antidiabetika.
Důležité je, že dodržování léčebného režimu bylo sledováno elektronicky, nikoli pouze dotazováním účastníků, zda své léky užívají.
Vědci rovněž hodnotili stravu, fyzickou kondici, BMI a hladiny BPA i BPS v krvi.
Vyšší koncentrace BPS zpočátku souvisely s vyššími hodnotami HbA1c, a to i po zohlednění faktorů, jako jsou věk, pohlaví, rasa, strava a dodržování léčby.
U BPA nebyla zjištěna žádná obdobná souvislost s hodnotami HbA1c.
Existuje však důležité „ale“.
Když vědci do statistického modelu zahrnuli další proměnné, včetně BMI, hladiny BPA a fyzické kondice, souvislost s BPS již nebyla statisticky významná.
Výsledek je tak mnohem méně jednoznačný než titulek hlásající, že „BPS zvyšuje hladinu cukru v krvi“.
Jednalo se navíc o observační studii.
Vědci měřili míru expozice a úroveň kontroly diabetu, ale účastníky náhodně nerozdělovali do skupin podle míry expozice BPS.
Nelze tedy určit, zda BPS zhoršoval kontrolu hladiny glukózy, zda byli vyšší míře expozice BPS vystaveni lidé s horším metabolickým zdravím, nebo zda za oběma skutečnostmi stojí nějaký jiný faktor. Laboratorní a zvířecí studie již dříve vyvolaly otázky ohledně chemických látek narušujících endokrinní systém a inzulínové rezistence, ale převod těchto zjištění do smysluplného rizika pro člověka je obtížný.
Expozice je také obtížné měřit.
Dotazník o stravování, který vědci používali, si špatně poradil s předpovídáním skutečných koncentrací BPA nebo BPS v krvi.
To znamená, že pouhý dotaz na někoho, kolik balených potravin sní, nám nemusí říct, kolik těchto chemikálií absorbuje.
Pro lidi s diabetem by tato studie neměla odvádět pozornost od faktorů s mnohem silnějšími důkazy.
Užívání předepsaných antidiabetik, udržitelné změny životního stylu, udržování vhodné hmotnosti a sledování HbA1c zůstávají mnohem zavedenějšími způsoby, jak snížit riziko komplikací diabetu.
Z této studie neexistují žádné důkazy o tom, že vyhazování plastových obalů na potraviny zlepší HbA1c.
Lidé by se také neměli obávat občasného kontaktu s obaly bez BPA.
Výzkum ukazuje, že nahrazení jedné průmyslové chemikálie blízce příbuznou náhražkou automaticky nezbavuje otázky týkající se metabolického zdraví.
BPS si nyní zaslouží rozsáhlejší a dlouhodobější studie.
Pro lidi, kteří dnes zvládají diabetes, jsou základy léčby diabetu 2. typu stále mnohem důležitější.
Zdroj: diabetes.co.uk
