Celiakie u diabetiků | Diasvět - o cukrovce aktuálně

Bezlepková dieta u dětí a mladistvých s diabetem 1. typu

Celiakie, informace o nemoci.

Když už chleba nesmí být z chleba

6.1.2003

Celiakie, onemocnění tenkého střeva, které je charakterizováno přecitlivělostí na gliadin1), který se vyskytuje u diabetiků 1. typu častěji než ve zbylé populaci. Jako autoimunitní onemocnění mají obě nemoci, tj. celiakie a diabetes, podobný způsob vzniku, a proto se vyskytují nezřídka společně. Kombinace dvou nemocí, přičemž každá z nich musí být léčena speciální dietou, je pro diabetika problémem.

Podobným způsobem, jako ničí imunitní systém buňky produkující inzulín, ničí i střevní buňky, resp. bílkoviny v mouce a tak vzniká celiakie.

Co je celiakie?

Celiakie je chronické onemocnění, které u dětí nebo dospělých vyvolávají výrobky z mouky. Pro tuto nemoc existují dispozice.

Příčinou vzniku této nemoci je přecitlivělost tenkého střeva na lepek, konkrétně na jeho součást gliadin. Lepek, který drží pečivo pohromadě, se vyskytuje v obilí – pšenici, žitě, ječmenu, ovsu i špaldě. Po kontaktu se těmito bílkovinami reaguje přecitlivělé střevo (konkrétně střevní hlen) typickými změnami na povrchu (viz obr. 1 a 2). Příjem lepku střevní hlen poškozuje a způsobuje nedostatečnou funkci zažívání. Následkem této přecitlivělé reakce dochází k průjmům, úbytku na váze a dalším poruchám. Pokud se pacient vyvaruje příjmu lepku, může se střevní hlen opět obnovit a začít normálně pracovat. Pacienti se díky této dietě cítí ihned lépe, abnormální stolice se normalizuje a dítě opět přibírá na váze.

Při podezření na celiakii se musí provést tzv. biopsie, při které se pomocí sondy odebírá ze střeva část tkáně. Pod mikroskopem se poté dá najít typický obraz změněného střevního hlenu.

1) normální hlen zdravého člověka 2) hlen se změnami typickými pro celiakii

Riziko, že diabetik 1. typu onemocní celiakií, leží mezi 1,5 – 6,5%. Nemoc se však nemusí projevit zřejmými symptomy, může probíhat nepoznaně. Tak ale ztěžuje kompenzaci diabetu. Proto by měla být u všech diabetiků 1. typu pravidelně vyšetřována krev, zda diabetik touto nemocí netrpí. Pokud se v krvi objeví protilátky, musí se nemoc potvrdit biopsií střeva. Neboť pouze správná dieta, resp. kombinace obou diet, umožňuje správnou kompenzaci diabetu a normální vývoj dítěte.

Typickými symptomy nemoci jsou:

-špatný vývin či ztráta tělesné hmotnosti přes příjem stejného množství kalorií

-silné, chronické průjmy, eventuelně zácpy

-zvětšený žaludek

-bledost kůže

-dlouhodobé zvracení

-horší chuť k jídlu

-špatný vývoj dítěte, malý váhový přírůstek

-bolesti kloubů, slabost kloubů

-hromadění vody v buňkách při vyšší ztrátě bílkovin

-psychické změny (ůnava, rozmrzelost, vznětlivost, deprese)

Typický příběh:

Marek byl teprve 9 měsíců starý, když musel kvůli ztrátě váhy, slabé chuti k jídlu, neklidu a žízni do nemocnice. Zde byla zjištěna diagnóza: diabetes 1. typu závislý na inzulínu. Po 4 týdnech byl chlapec s výbornou chutí a dvěmi injekcemi denně propuštěn domů. Při dalších kontrolách se přes pár výkyvů zdála být kompenzace diabetu v pořádku. Chlapec přibíral na váze a vyvíjel se normálně. Ale poté, asi ve 2 letech, se váha přes optimální příjem kalorií zastavila a odklonila se pomalu od průměrných přírůstků. Častý průjem se střídal se zvracením. Rodiče se velmi snažili srovnat Martinův krevní cukr s váhovými přírůstky, tělesnou aktivitou a stravovacími návyky. Ve stáří 29 měsíců, po střevní chřipce, trval chlapcův průjem přes 3 týdny. Všechny pokusy o normalizaci ztroskotaly. Průjmy se stávaly ještě horší! Chlapec ztrácel na váze a byl stále uplakanější. Znovu se tedy vrátil do nemocnice. Tam mu byly zjištěny protilátky v krvi, a proto byla provedena střevní biopsie. Celiakie se potvrdila. Po nasazení bezlepkové diety se přibírání na váze opět normalizovalo a Martin je teď opět úplně normální chlapec.

1) bílkoviny obsažené zvláště v pšeničných obilkách jako součást lepku

Dr. med. Beatrice V. Kuhlmann
Prof. Dr. med. Primus E. Mullis
B. Schütz, S.+D. Wüthrich
Medizinische Universitäts-
Kinderklinik, Inselspital Bern

Nesmějí diabetici vůbec žádný lepek?

( „Zöliakie-Kinder – Hoffnung auf Guten-Schnell Test“)

Říjen 2003

U hodně pokrmů bohužel nepoznáme lehce, zda obsahují lepek. Na obaly též není 100% spolehnutí, protože dosud neexistují žádné standardizované testy, které by mohly prokázat lepek v miliontině gramu. Pro pacienty s celiakií to znamená stálou nejistotu, zda mohou sníst něco, co si nepřipravili doma sami.

Pro ně se však rýsuje nová naděje. Institut pro mikrotechniku v Mainzu a Trace Biotech a.s. v Braunschwigu pracují na prototypu testu, který dokáže najít i miniaturní obsah lepku během pár minut. Test by měl být v Německu volně prodejný asi za 4-5 let.

Pramen: BabyundEltern.de

Když se každé jídlo stává vědou

(„Glutenfrei! Wenn jede Mahlzeit zur Wissenschaft wird“)

Říjen 2003

Celiakií trpí v Německu asi jeden ze 200 lidí. Pacienti s touto nemocí by se měli vzdát mouky a výrobků z obilí a špaldy, ale i piva nebo hotových pokrmů.

Nákup potravin pro nemocné s celiakií není levnou záležitostí. Ve speciálních obchodech existuje hodně výrobků pro bezlepkovou dietu, ale jsou drahé a občas nechutnají tak, aby z nich byly děti nadšené. Balení mouky pro bezlepkovou dietu stojí v Německu 10 Euro.

Lidé s bezlepkovou dietou si musí svůj život také správně plánovat. Nemohou se běžně stravovat v jídelně ani si zajít na jídlo restauraci, neboť téměř všechna jídla obsahují lepek. Dalším problémem bývá, že totiž nikdy nevíte, co dané jídlo obsahuje. Takže na všechny výlety a akce musíte s sebou brát vlastní jídlo.

Potraviny s vysokým glykemickým indexem nejsou pro výživu diabetika ideální

(„Ernährungsberatung bei Zöliakie und Diabetes mellitus“)

Leden 2003

Místo lepku existují náhradní suroviny, které však mají vysoký glykemický index, neboť se skládají ze škrobů. Vysoký glykemický index vede k rychlému vzestupu glykémie. Pro diabetiky jsou nejlepší potraviny se středním glykemickým indexem, tzn. s vyšším obsahem vlákniny.

Jak tedy tento problém vyřeší diabetik s celiakií?

Nejlépe tak, že svůj chléb a další pečivo vyrobí sám. Přitom by mělo být použito převážně proso, pohanka, rýže, kukuřice a sója. Tedy všechny rostliny, které neobsahují lepek. Vedle dlouhé doby přípravy těchto pokrmů je však potřeba i nějaký cvik, aby se tyto produkty podařily. Lepek je „pojidlo“ v mouce, tzn. díky němu drží těsto správně pohromadě a chléb nedrobí. Bezlepkové výrobky mají bohužel tendenci se rychle rozdrobit. Aby se dosáhlo kýženého výsledku, je nejdůležitější je správná směs více produktů. Potřebujeme i trpělivost a zkušenosti.

Při bezlepkové dietě smíme:

zeleninu, ovoce, brambory, lusky, maso, ryby, vajíčka, mléko, jogurt, sýr.

Recept na celozrnné housky (bez záruk, pečení moc nerozumím)

150 gramů drcené pohanky

50 gramů drcených lněných semínek

2 dl mléka (pokojová teplota)

20 gramů droždí

1 čajová lžička cukru

trochu vody

1 balení „Daminmehl“ (druh směsi náhradní mouky) (400 gramů)

l dl vody (pokojová teplota)

1 čajová lžička soli

1 polévková lžíce oleje

Pohanku, lněné semínku a mléko vymícháme do těsta. Droždí (rozpustíme?) s cukrem a trochou vody. Smícháme směs mouky, 1 dl vody, sůl a olej. Všechny suroviny hněteme na ručním mixéru nebo kuchyňském robotu do chlebového těsta.

S rukama potřenýma olejem může být toto těsto lépe naformováno do housek. Na jednu housku je potřeba asi 68-70 gramů těsta (aby se při pečení ztratilo trochu váhy?).

Pečení: nejspodnější část trouby, 30 minut na 50 st., pak ještě 30 minut na 180/200 st. Housky napéci příliš, jinak vyschnou.

Lepek u dětí v prvním roce života zvyšuje riziko diabetu

(„Gluten erhöht bei Kindern im ersten Lebensjahr das Diabetes-Risiko“)

Září 2002

13 let běžící studie diabetu 1. typu „BABYDIAB“ přesvědčivě ukázala, že už v prvních dvou letech u dítěte ze zatížené rodiny (tj. kde se vyskytl diabetes) je možné zjistit protilátky, které ukazují, jak vysoké je u něho riziko, že někdy onemocní cukrovkou.

Děti, kterým byly v krvi do dvou let života nalezeny alespoň dva druhy protilátek ze tří, mají téměř 100% jistotu, že do 10. roku života onemocní diabetem 1. typu.

U dětí, u kterých byl nalezen pouze jeden druh protilátky, záleží na tom, jestli a jak rychle se objeví v krvi i druhý typ protilátky. Přičemž děti, u kterých tyto protilátky do konce 2. roku života nalezeny nebyly, neonemocněly do 10. roku ani v jednom případě cukrovkou. V projektech, které navazují na tuto studii, jsou zkoumány možnosti prevence diabetu u dětí s nálezem protilátek.

Nejzajímavější je však zjištění, že u 25% dětí, které podle údajů rodičů dostávaly do 3. měsíce života potravu s lepkem, se do 2. roku života objevily protilátky jako indikátory budoucí manifestace (vzniku) diabetu. Je tedy dobré nepodávat dětem do 6. měsíce života žádné potraviny s lepkem.

Pramen: Ärztezeitung vom 11.9.2002

Příloha: Co nesmí Martin jíst:

To Martin nesmí jíst:

Keksy, koláč, dort, vafle
Chleba, pečivo, které není bez lepku
 Obalované pokrmy jako rybí prsty, vídeňský řízek, kuřecí nugety, …
Krupice, krupicová kaše, hotové pudinky, müsli
 Nudle, fleky
Omáčky s neznámým obsahem
Mouka
Slad(pivo, produkty se sladovým cukrem, Maltrodextróza….)

Článek “Bezlepková dieta u dětí a mladistvých s diabetem 1. typu” okomentovali 3 čtenáři

  1. V tom článku jsou pěkné kraviny a nesmysly!! To je tak na zmatení lidí, kteří trpí DM a Celiakií.

  2. Co to je za informace o hlenu? Pokud jsou přítomny následující faktory: genetická predispozice, přítomnost lepku, určitý stav mikrobiomu (střevní propustnost zvýšena) a spouštěč (očkování, infekce, silný a dlouhodobý stres apod.), může dojít k tomu, že všechny ochranné mechanismy postupně selžou, v krvi se objeví autoprotilátky (anti tTG = protilátky proti tkáňové transglutamináze, příp. též anti EMA = protilátky proti endomysiu) a následně dojde k propuknutí autoimunity, což celiakie je. Autoprotilátky při požití lepku začnou napadat vlastní tkáň a likvidují přitom střevní klky, až dojde k jejich úplné atrofii. Proto se špatně vstřebávají živiny, což může mít jak gastro příznaky (průjmy, bolesti apod.), tak mnohé mimostřevní příznaky (únava, psychické potíže, malý vzrůst, afty atd., je jich opravdu hodně a naopak průjmy se vyskytovat nemusejí vůbec). Proto je celiakie silně poddiagnostikovaná. Aktuální odhady mluví o 1:250 až 1:100. Lepek se musí vyřadit trvale, ačkoliv se po jeho vysazení může sliznice obnovit. Při jeho opětovném požití by ji autoprotilátky zničily znovu. Navíc pak hrozí další komplikace celiakie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *